Savills

Savills Blog

Savills Tech Cities: Co Praha ztrácí na venture kapitálu, získává v rámci mobility

V únoru společnost Savills publikovala třetí vydání svého Tech Cities indexu, který sleduje 30 měst po celém světě optikou 100 individuálních metrik s cílem zjistit, která nabízejí optimální podmínky pro vznik a fungování technologických společností a startupů. V tomto i předchozích žebříčcích není Praha zařazena. Důvodem je, že nedokázala vyhovět kritériu akumulace dostatku venture kapitálu (VC). Z hlediska dalších klíčových ukazatelů (s využitím ne vždy zcela stejných, ale obecně podobných metrik) si však české hlavní město vede opravdu dobře.

Objem investovaného VC v 30 tzv. Tech Cities vzrostl z 37 miliard dolarů v roce 2012 na 207,8 miliardy dolarů v roce 2018, což v průměru představuje 5,8 miliardy dolarů na jedno město za rok. Rychlý vzestup z tohoto hlediska zaznamenala čínská Tech Cities, která nyní disponují vyšším podílem VC investic než americká; Peking v posledních třech letech registroval průměrné VC investice ve výši 34 miliard dolarů ročně. To je objem převyšující dokonce investice v New Yorku a San Franciscu, tedy městech, která obsadila dvě první příčky letošního žebříčku. Ve srovnání s tím bylo v Praze v uplynulých třech letech ročně z VC investováno (data pouze od společností se sídlem ve městě) průměrně jen 12,7 milionu dolarů.

Úspěšná Tech Cities ale podle Savills definuje mnohem více kritérií než objem investovaného venture kapitálu.

Hodnocení každého města vzniká na základě více než 100 individuálních metrik, od počtu dnů potřebných k založení živnosti až po cenu kávy flat white. Metriky jsou zařazeny do následujících šesti kategorií, jež jsou pak váženy podle významnosti pro technologický sektor:

  • Prostředí pro podnikání
  • Technologické prostředí
  • Městský ruch a wellness
  • Dostupnost talentované pracovní síly
  • Náklady na nemovitosti
  • Mobilita

Kromě hlediska VC je kategorie Technologické prostředí pro Prahu poměrně příznivá. Počet startupů na 1 000 obyvatel dosahuje nižší úrovně 0,9 ve srovnání s průměrem 2,2 všech 30 měst a s nejvyšším poměrem 22,7 v San Franciscu. Praha si nicméně vede na podobné úrovni jako Barcelona, Berlín, Dublin nebo Stockholm – a výrazně lépe než jiná tech města jako Buenos Aires, Kapské Město, Hongkong, Melbourne nebo Soul. 

PODNIKÁNÍ

V dalších kategoriích si Praha vedla ještě lépe, zejména co se Prostředí pro podnikání týče. Pokud by záleželo jen na žebříčku Doing Business Světové banky, Praze by z hlediska hodnocení jednoduchosti založení vlastní živnosti patřila velmi dobrá pozice. Česká republika se v jeho posledním vydání umístila na 35. místě a Praha by tak předstihla metropole z Nizozemska (Amsterdam), Číny (Šanghaj, Peking, Šen-čen a Chang-čou,
Čcheng-tu), Izraele (Tel Aviv) a Indie (Bengalúr).

Dalším ukazatelem v kategorii Prostředí pro podnikání je počet cestujících, kteří projdou letišti ve městech a meziroční růst jejich počtu. Pražské letiště v uplynulém roce využilo 16,8 milionu cestujících a meziročně jejich počet vzrostl o 17,9 %.  Tyto hodnoty by Prahu řadily spíš na konec tabulky (jedná se o relativně malé město), a to i přesto, že meziroční růst počtu cestujících je zde skoro třikrát větší než u monitorovaných 30 měst s průměrem 6,9 %.

ŽIVOT TECH CITY

V kategorii Městský ruch a wellness, která je složená z různých faktorů, jako jsou životní náklady, náklady na stravování mimo domov, noční život, výdaje na rekreační a kulturní aktivity, tzv. flat white index, zdravotní výdaje, očekávaná délka života, index kvality života, kvalita zelených ploch a parků a kriminalita, by Praha pravděpodobně zaujala umístění ve středu tabulky. Důvodem pro tento předpoklad je skutečnost, že si velice dobře stojí v obdobném průzkumu realizovaném konzultační firmou Mercer působící v oblasti lidských zdrojů.

Zpráva o hodnocení kvality života společnosti Mercer za rok 2019 staví Prahu na 69. místo z 231 zkoumaných měst, což z ní činí nejlépe hodnocené město střední a východní Evropy a zároveň se takto řadí před Tech Cities žebříčku Savills jako Hongkong, Soul, Buenos Aires, Santiago, Kapské Město, Šanghaj, Tel Aviv, Peking, Šen-čen, Čcheng-tu a Bengalúr.

Praha si vede velice dobře co se týče kriminality (míra kriminality v České republice patří k nejnižším v EU), kvality zeleně a parků (území Prahy je z 20 % tvořeno zelenými plochami a nachází se zde také 12 velkých přírodních parků) i relativně nízkých životních nákladů ve městě (podle kalkulací EU se cenová hladina spotřebního zboží a služeb v České republice pohybuje na 68 % průměru Unie, ačkoli Praha je, s využitím indexu ceny kávy flat white, která je na telavivské úrovni 3,3 dolaru, evidentně dražší než jiná města v zemi).

Průměrný nájem bytu s jednou ložnicí v centru Prahy se pohybuje okolo 200 dolarů týdně. Průměrný nájem ve 30 Tech Cities společnosti Savills přitom činí 350 dolarů.

 

V kategorii Nákladů na nemovitosti – zahrnující náklady na pronájem komerčních i rezidenčních nemovitostí a náklady na coworkingové prostory – se Praze daří dobře, její podmínky jsou srovnatelné spíše s relativně levnými rozvíjejícími se městy v zemích jako Čína, než těmi v západní Evropě či ve Spojených státech.

Podle Numbeo, globální kolektivně utvářené databáze statistik, se průměrný nájem bytu s jednou ložnicí v centru Prahy pohybuje okolo 200 dolarů týdně. Průměrný nájem ve 30 Tech Cities společnosti Savills je 350 dolarů. Nejvyšší týdenní ceny nájmů mezi nimi má San Francisco, a to 720 dolarů, zatímco v Londýně, L.A. a Hongkongu se pohybují okolo 490 dolarů.

Výška nájemného samozřejmě musí být nahlížena v kontextu průměrné výšky mzdy. Bydlení je obvykle největší položkou v měsíčních výdajích domácností a v tomto ohledu je Praha výrazně znevýhodněna. Výzkum Savills ukazuje, že ceny pronájmu bytů v českém hlavním městě jsou nyní srovnatelné s ostatními velkými evropskými městy, jako je například Berlín. Průměrný pražský plat je však o více než polovinu nižší než u německých sousedů.

Podobná situace nastává i v případě nákladů na pronájem coworkingových prostor Data české kanceláře Savills ukazují, že cena za stůl v soukromé kanceláři je v Praze poměrně nízká. Pohybuje se okolo 350 až 420 dolarů měsíčně. Podobné ceny jsou nastavené ve městech rozvíjejících se zemí, například v Bengalúru nebo Kapském Městě. V porovnání s průměrem sledovaných 30 měst, který činí 590 dolarů, či dokonce částkou 1 050 dolarů, která je standartní v San Franciscu, jsou ceny Praze výrazně podprůměrné.

Cena za stůl v soukromé kanceláři je v Praze poměrně nízká. Pohybuje se okolo 350 až 420 dolarů měsíčně. Podobné ceny jsou nastavené ve městech rozvíjejících se zemí, například v Bengalúru nebo Kapském Městě.

PO MĚSTĚ

Kategorie Mobilita, tedy náročnost přemístění po městě z bodu A do bodu B, je důležitým faktorem pro úspěch jednotlivých Tech Cities. Města zařazená na seznam Savills jsou totiž domovem 291 milionů lidí a předpokládá se, že počet jejich obyvatel během 10 let vzroste o dalších 18 milionů. To vytvoří značný tlak na stávající infrastrukturu.

Savills při posuzování Mobility uvažuje tři faktory: zaprvé jde o dostupnost, hustotu sítě a výši investic do sdílených dopravních služeb (sdílené automobily, jízdní kola či koloběžky), dále o rozsah a úroveň inovací v systému městského metra a zatřetí o kvalitu městské infrastruktury (možnost pěší chůze, dostupnost cyklostezek, přetížení dopravní sítě a míra znečistění ovzduší).

Ve výzkumu Savills se na prvním místě v kategorii Mobilita umístil Londýn. K takovému výsledku částečně přispěla místní městská hromadná doprava využívající chytrý systém jízdného (jízdenky v mobilním telefonu, bezkontaktní platby, Oyster Card), jenž je implementován ve všech druzích dopravních prostředků (od železnice po autobusy). Také Praha má velmi dobře integrovaný systém MHD (autobusy, tramvaje, metro) s chytrými jízdenkami, i v této kategorii by tedy dosáhla solidního skóre. Vysokému hodnocení by napomohla i dostupnost sdílených dopravních služeb (automobily, jízdní kola či koloběžky) a pozitivní přístup města k cyklistice a pěší chůzi, díky nimž se udržitelné způsoby dopravy těší značné popularitě. Bez ohledu na nedávné obavy z hroutících se mostů v českém hlavním městě se také zlepšuje kvalita městské dopravní infrastruktury (pěší dostupnost, cyklostezky, jízdní pruhy pro kola atd.) 

Oproti tomu v ohledu znečištění vzduchu si Praha nejlépe nevede. Hodnota PM2,5 ug/m3  je sice mnohem nižší než ve velkých městech rozvíjejících se zemí, jako je Čína nebo státy Jižní Ameriky, ve srovnání se západoevropskými městy jako Berlín, Kodaň, Londýn a Stockholm je nicméně opravdu vysoká. A to zejména porovnáme-li velikosti těchto měst.

Praha by si nejspíš vedla nejhůře v kategorii Dostupnost talentované pracovní síly. Ukazatel poměru mileniálů vůči generaci tzv. „boomers“ (mileniál: 20 až 39 let, baby boomer: 55 až 74 let) v Praze dosahuje slabé hodnoty 1,27 (podle Českého statistického úřadu je zde 368 981 mileniálů na 291 510 boomers). Pro srovnání, průměr všech 30 měst, jež Savills sleduje, je 1,92. Také prognóza růstu počtu obyvatel Prahy pro příštích deset let poukazuje na nižší průměr než u Tech Cities společností Savills. Dle prognózy OSN jde o 5,8 % v Praze versus 8,7 % v ostatních městech. 

Další informace 

Více čtěte v reportu Tech Cities in Motion

 

Recommended articles