V poslední době se hodně hovoří o konceptu takzvaných chytrých, v angličtině smart, měst a budov. Vidíme ovšem výrazný rozdíl mezi tím, co se považuje za smart město třeba ve Velké Británii či ve Španělsku a co v České republice. Česká města mají, alespoň podle diskutujících v panelu s názvem Creating future-proof buildings – Smart ways of design and development v rámci tradiční akce Prague Property Forum, co dohánět.
V Česku panuje mylný dojem, že slovo chytrý znamená víceméně cokoliv nějak spojené či napojené na software či technologie. Ano, správné využívání technologií je jedním z klíčových bodů, ale není to vše, a je třeba se nezastavit jen u toho.
Česká města aktuálně řeší například nejrůznější aplikace pro svoz odpadu, zabývají se chytrými lavičkami a instalacemi informačních tabulí. Aplikace pro svoz odpadu mají napomoci centrálnímu dispečinku lépe plánovat svozy, tedy lépe využívat pracovní sílu, vozidla, pohonné hmoty a snižovat ekologickou stopu takového vozidla po městě. Chytrý odpadkový koš sám nahlásí, když je plný, a svozová firma proto ví, kdy k němu vyrazit. Dalším oblíbeným tématem jsou chytré lavičky se solárním panelem, které umožňují nabíjení mobilních telefonů či tabletu a poskytují bezplatnou wi-fi síť. Informační tabule na zastávkách MHD jsou mnohde již samozřejmostí.
Tyto dílčí projekty jsou sice dobrým krokem na cestě k chytrému městu, ale nejsou nijak koncepční, a rozhodně nestačí. Aby se město mohlo po právu pyšnit označením smart, musí umět účelně sbírat relevantní a aktuální data a s nimi poté pracovat a využívat pro chod města. Nedílnou a důležitou součástí chytrého přístupu je i pozitivní pobízení obyvatel města k chytrému chování. Chytré město se zabývá všemi aspekty efektivního, trvale udržitelného a příjemného žití a technologie používá jako podklad, nikoliv jako cíl. Pokud nebude mít město i jeho obyvatelé stejný zájem využívat chytré prostředky, nebude mít jakákoliv investice do technologií smysl.
Mezi dobré příklady využívání dat českými městy patří město Brno, s nímž sdílela svá data o cestujících společnost Liftago. V aplikaci si zadáte, odkud a kam chcete jet, řidiči vám pošlou nabídky, vy si vyberete a po skončení cesty vám strhnou obnos z vaší platební karty. Společnost Liftago samozřejmě nesdílela osobní data, ale mohla Brnu říci, které trasy jsou u této formy taxi služby žádanější, které naopak méně, což může pomoci při plánování linek městské hromadné dopravy.
Považte ale, jak málo dělá Brno a ostatní česká města, aby například pobízela své obyvatele používat méně prostorově náročné způsoby individuální dopravy, aby tím řešila problém s dopravními zácpami. Přitom nejde o nic jiného než o nastavení systému a pravidel, v rámci nichž může podnikatelská sféra fungovat, a o pozitivní marketing prostředků individuální dopravy. Krásným příkladem zatím plně nevyužitého potenciálu představují elektrické koloběžky a kola. Podnikatelská sféra nabízí nástroj rychlého individuálního přesunu po městě a je dozajista i ochotna participovat na nákladech infrastruktury. Město ale kromě stezek vůbec neplánuje například stojánky a nepodporuje rozšíření tohoto systému sdílené ekonomiky i mimo centrum, takže výsledkem je, že tato dobrá myšlenka je považována za atrakci pro turisty nebo za jeden z prostředků zatím alternativní kultury. Běžní obyvatelé města o této vymoženosti tudíž vůbec neuvažují, neznají ji, a jsou k ní dokonce negativní, jelikož si ji spojují s turistikou nebo alternativou, nikoliv s běžným denním užíváním.
V budovách je v České republice trend chytrosti mnohem dále. Majitelé zejména kancelářských budov investují do chytrých technologií, aby zpříjemnili pobyt uživatelů ve svých prostorách. U starších budov se často počítá s větší investicí než v případě, kdy se staví budova od začátku s tím, že její součástí budou i chytré technologie a systémy. Rád bych ovšem podotknul, že ani v případě starší nemovitosti se nejedná o částky, které by měly být nad rámec únosnosti. Dnešní moderní systémy umí za poměrně zajímavé částky udělat i ze staré budovy chytrou budovu, resp. chytrost spočívá ve vynaložení nákladů na technologie pro zvýšení užitku uživatelů z pobytu v prostoru. Jako chytré technologie aplikované v budovách můžeme uvést například žaluzie, které se nastavují s ohledem na intenzitu denního světla, chytré ventilace a topení, které se přizpůsobuje s ohledem na využití, či nevyužití konkrétního prostoru, přizpůsobivé osvětlení, nebo komunikační platformy informující správu a uživatele o službách v místě apod.
V každém případě je na začátku sběr dat a prostřednictvím jejich analýzy zefektivnění a zpříjemnění měst a budov. Problémem je ovšem kompatibilita a konektivita jednotlivých systémů, což je výzvou budoucnosti.